Seznamte se...

 

V této sekci bychom Vám rádi pravidelně představili nějakého známého spisovatele a jeho tvorbu, kterou naleznete v naší knihovně.

***

Jojo Moyes

Britská spisovatelka Jojo Moyes, rodným jménem Pauline Sara Jo Moyes Arthur (* 1969) je jednou z mála autorů, kteří dvakrát získal cenu pro nejlepší romantickou novelu roku. Její kniha byla přeložena do jedenácti světových jazyků. Mezi její nejznámější knihy patří Poslední dopis od tvé lásky a Než jsem tě poznala. Jojo Moyesová pracovala v různých profesích, než dostala stipendium na Londýnskou univerzitu, kde vystudovala žurnalistiku. Novinářské profesi se pak věnovala deset let – pracovala pro britský deník The Independent a pobývala též v Hong Kongu jako dopisovatelka listu Sunday Morning Post. V roce 2002 jí vyšel první román a od té doby se živí jako spisovatelka na volné noze. S manželem, novinářem Charlesem Arthurem, a jejich třemi dětmi žije na farmě v hrabství Essex. Nepřekvapí nás, že autorka románu Krasojezdkyně je sama velkou milovnicí koní – dokonce jednoho „starého dostiháka“ vlastní – a vášnivou jezdkyní.

V naší knihovně si v současné době můžete vypůjčit nejen vámi oblíbenou knihu "Než jsem tě poznala, ale i tyto další knihy uvedené spisovatelky:

Dívka, již jsi tu zanechal

Píše se rok 1916, když francouzský malíř Édouard Lefevre odchází bojovat na frontu. Jeho mladé manželce Sophii zůstává na památku její portrét, na svou dobu poněkud nezvyklý. Poté co městečko, kde Sophie žije, padne do rukou Němcům, ocitají se jeho obyvatelé na samé hranici absolutní bídy a pro kousek chleba musejí často dát všanc i holý život. A tehdy Sophiin portrét upoutá pozornost nového Kommandanta. Německý důstojník je obrazem doslova posedlý a Sophie je odhodlaná riskovat cokoliv – rodinu, svou pověst i život –, jen aby mohla znovu spatřit svého muže... O bezmála sto let později dostane Liv Halstonová od svého muže darem působivý portrét mladé ženy, který koupil za pár šupů na ulici. Posléze se ovšem ukáže, že obraz má nesmírnou cenu, a rozhoří se boj o to, kdo je jeho skutečným vlastníkem. A Livino přesvědčení o správnosti věcí podstoupí náročnou zkoušku. Stejně jako Sophie je však pevně odhodlaná bojovat za to, co má na světě nejraději...

Poslední dopis od tvé lásky

Mimořádně silný příběh vášně, nevěry a ztráty z pera respektované britské autorky Jojo Moyesové, který získal v roce 2011 prestižní ocenění The Romantic Novel of the Year Award. Novinářka Elllie při pátrání v archivu narazí na půlstoletí starý dopis, v němž neznámý muž žádá svoji milenku, aby opustila manžela. Elllie příběh, skrývající se za dopisem, okamžitě zaujme – i ona sama má poměr se ženatým mužem. Rok 1960. Jennifer Stirlingová leží v nemocnici po vážné autonehodě a na nic si nepamatuje – na manžela, na své kamarády, ani na to, jaká byla ona sama. Když se však vrátí z nemocnice domů a najde tajný dopis, pomalu se začíná rozpomínat na milence, kvůli kterému byla kdysi ochotná riskovat úplně všechno.

Stříbrná zátoka

Liza McCullenová se nikdy nedokázala odpoutat od minulosti. Ale nedotčené pláže a uzavřená komunita obyvatel australského přímořského městečka Silver Bay jí nabízí svobodu a bezpečí, po nichž tolik touží – když už ne pro sebe, tak pro svou desetiletou dcerku Hannah. Jenomže pak přijede Mike Dormer, ubytuje se v rozpadajícím se hotýlku legendární lovkyně žraloků a shodou okolností také Liziny tety Kathleen a veškerý klid a mír Silver Bay a vlastně vše, na čem Lize záleží, je rázem v ohrožení. Tenhle škrobený límeček z Londýna chce totiž z hotýlku a zálivu, jenž skýtá útočiště velrybám, udělat prosperující turistické letovisko. A i když je to přesně ten typ člověka, kterého by Liza měla nenávidět, tak co nevidět začne ohrožovat i Lizino rozhodnutí znovu se nezamilovat do někoho, kdo si to vůbec nezaslouží...

 

Zdroj: http://www.databazeknih.cz

***

 

24.1.2016

Dnes děláme vyjímku, nepředstavujeme Vám spisovatele, ale archeologa, který má ale rozsáhlou

publikační činnost. Posuďte sami.

PhDr. David Vích

archeolog

Vzdělání
Vysoká škola pedagogická v Hradci Králové, učitelství 3. stupně, aprobace Dějepis – Občanská výchova (1999)
Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou FF UK Praha, studium archeologie (2005)
obhájení rigorózní práce na Ústavu pro pravěk a ranou dobu dějinnou FF UK Praha (2006)

Spravované podsbírky
archeologická

Zaměření v oboru a odborné aktivity
povrchové sběry
regionální archeologie
pravěk na českomoravském pomezí
přednášky pro veřejnost (Konice, Moravská Třebová)
popularizace archeologie (přednášky na školách, regionální tisk)

Členství v odborných organizacích a zájmových sdruženích
Česká archeologická společnost

Publikační činnost
2000a: Raně středověké nálezy z Vraclavska, Zpravodaj muzea v Hradci Králové 26, 57-96.
2000b: Vrcholně středověké nálezy na Litomyšlsku v soukromých sbírkách, Zpravodaj muzea v Hradci Králové 26, 132-136.
2000c: Nové archeologické nálezy na Konicku, Zpravodaj Muzea Prostějovska v Prostějově 1-2/2000, 20-39.
2001a: Středověké sídliště u Bohuslavic, Zpravodaj Muzea Prostějovska v Prostějově 1-2/2001, 45-47.
2001b: Povrchová prospekce severní části Boskovické brázdy v letech 1997-2000, Zpravodaj muzea v Hradci Králové 27, 27-56.
2002a: Eneolitické nálezy na českomoravském pomezí, Pravěk NŘ 11/2001, 61-89.
2002b: Neolitické osídlení Litomyšlska a Vysokomýtska, Pomezí Čech a Moravy 5, 7-78.
2002c: Neznámý vrcholně středověký mincovní depot z Kladek, Zpravodaj Muzea Prostějovska v Prostějově 1-2/2002, 68-74.
2002d: Povrchová prospekce severní části Boskovické brázdy v roce 2001, Zpravodaj muzea v Hradci Králové 28, 16-33.
2002e: Nová lokalita kultury zvoncovitých pohárů na k. ú. Lochenice, okr. Hradec Králové, Zpravodaj muzea v Hradci Králové 28, 123-125.
2002f: Nález zlomku laténského skleněného náramku na Vysokomýtsku, Zpravodaj muzea v Hradci Králové 28, 183-185.
2003a: Pravěké nálezy na k. ú. Lázy ve sbírkách Městského muzea v Moravské Třebové, Moravskotřebovské vlastivědné listy 14, 4-5.
2003b: Nová lokalita z období laténských plochých pohřebišť na k. ú. Ptení (okr. Prostějov), Zpravodaj Muzea Prostějovska v Prostějově 1-2/2003, 90-92.
2003c: Povrchová prospekce severní části Boskovické brázdy v roce 2002, Zpravodaj muzea v Hradci Králové 29, 30-51.
2003d: Pravěké nálezy z k. ú. Jaroměřice (okr. Svitavy) ve sbírkách Městského muzea v Moravské Třebové, Zpravodaj muzea v Hradci Králové 29, 106-113.
2003e: Sídliště lidu lužických popelnicových polí u Jevíčka – nad „Finsterlovou hlubinou“, Zpravodaj muzea v Hradci Králové 29, 114-127.
2003f: Zapomenuté sídliště kultury lužických popelnicových polí na Moravskotřebovsku, Zpravodaj muzea v Hradci Králové 29, 128-133.
2003g: Pozdně hradištní nálezy na k. ú. Sedliště (okr. Svitavy), Zpravodaj muzea v Hradci Králové 29, 185-192.
2004a: Pohřebiště kultury lužických popelnicových polí ve Ptení, okr. Prostějov, Archeologické rozhledy LVI, 348-382.
2004b: Povrchová prospekce severní části Boskovické brázdy v roce 2003, Zpravodaj muzea v Hradci Králové 30, 30-47.
2004c: Raně středověké nálezy na k. ú. Osík (okr. Svitavy), Zpravodaj muzea v Hradci Králové 30, 141-158.
2004d: Středověké nálezy z povrchových sběrů na k. ú. Tisová (okr. Ústí nad Orlicí), Zpravodaj muzea v Hradci Králové 30, 212-225.
2004f: Dodatek k neolitickým a eneolitickým nálezům na pomezí Čech a Moravy, Moravskotřebovské vlastivědné listy 14, 2-6.
2005a: Laténské nálezy na českomoravském pomezí, Pravěk NŘ 13/2003, 309-350.
2005b: Pozdně hradištní nálezy z k. ú. Kornice (okr. Svitavy), Zpravodaj muzea v Hradci Králové 31, 212-222.
2005c: Středověké nálezy z k. ú. Cerekvice nad Loučnou (okr. Svitavy) z povrchových sběrů, Zpravodaj muzea v Hradci Králové 31, 223-236.
2005d: Archeologické nálezy uložené v městské knihovně v Jevíčku, Moravskotřebovské vlastivědné listy 16, 1-2.
2005e: Ojedinělý neolitický nález z Rychnovska, Orlické hory a Podorlicko 13, 289-290.
2006a: Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě. Katalog archeologické sbírky, Zprávy České archeologické společnosti, Supplément 62. Praha.
2006b: Detektory kovů v archeologii: úhel pohledu regionálního archeologa, Archeologické rozhledy LVIII, 301-306.
2006c: Středověké nálezy z katastrálního území Vysoké Mýto, Pomezí Čech, Moravy a Slezska 7, 149-160.
2006d: Přehled archeologických akcí Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě za rok 2005, Pomezí Čech, Moravy a Slezska 7, 217-231.
2006e: Drobný soubor vrcholně středověké keramiky z Jevíčka, Moravskotřebovské vlastivědné listy 17, 7-8.
2006f: Povrchová prospekce severní části Boskovické brázdy v roce 2005, Zpravodaj muzea v Hradci Králové 32, 48-52.
2006g: Středověké nálezy získané povrchovými sběry u obce Sedlec (okr. Ústí nad Orlicí), Zpravodaj muzea v Hradci Králové 32, 117-123.
2007a: Českomoravské pomezí v době římské, Pravěk NŘ – Supplementum 17. Brno, 173-229.
2007b: Objev pravěké kulturní vrstvy v Trstenici (okr. Svitavy), Archeologie ve středních Čechách 11, 251-256.
2007c: Nález eneolitické mědděné sekery na Litomyšlsku, Zpravodaj muzea v Hradci Králové 33, 64-68.
2007d: Nález železného vrcholně středověkého hrotu šípu z Poličska, Zpravodaj muzea v Hradci Králové 33, 223-225.
2008a: Raně středověké nálezy získané při záchranném archeologickém výzkumu v Cerekvici nad Loučnou (okr. Svitavy), Archeologie ve středních Čechách 12, 693-699.
2008b: Archeologický výzkum při přístavbě ZŠ ve Vraclavi, Archeologie ve středních Čechách 12, 773-776.
2008c: Záchranný archeologický výzkum v areálu zemědělského družstva v Cerekvici nad Loučnou, Pomezí Čech, Moravy a Slezska 9, 199-224.
2008d: Nálezy doby římské v jižní části Malé Hané, in:Droberjar, E. - Komoróczy, B. - Vachůtová, D. (eds.): Barbarská sídliště.
Chronologické, ekonomické historické aspekty jejich vývoje ve světle nových archeologických výzkumů, 147-160. Brno.
2009a: Nové archeologické nálezy z Rabouňského hradiště, Archeologie ve středních Čechách 13, 503-507.
2009b: Orlické muzeum v Chocni. Katalog archeologické sbírky I.-II., Zprávy České archeologické společnosti, Supplément 74. Praha.
2009c: Archeologická situace z přelomu raného a vrcholného středověku ze Štěnce, Východočeský sborník historický 16, 77-91.
2010a: Nejstarší dějiny Lanškrounska, Lanškrounsko, Vlastivědný
sborník Městského muzea Lanškroun 8, 2-4.
2010b: Nález měděné eneolitické sekery na Lanškrounsku, Archeologie ve středních Čechách 14, 53-61.
2010c: Středověká studna ve Vraclavi, Archeologické rozhledy LXII, 348-358.
2010d: Nález bronzového náramku z k. ú. Lukavice u Žamberka, Orlické hory a Podorlicko 16, 295-298.
2010e: Nálezy kultury lužických popelnicových polí na českomoravském pomezí, Pravěk NŘ - Supplementum 20. Brno.
2010f: Nálezy doby římské na středním toku řeky Loučné. In: Beljak, J. - Březinová, G. -Varsik, V. (eds.): Archeológia barbarov 2009.
Archaeologica Slovaca Monographiae. Communicationes, Tomus X, 713-727.
Nitra.
2010g: Neznámá vrcholně středověká fortifikace na k. ú. Lanšperk, Castellologica bohemica 12, 319-343.
2011a: Archeologické nálezy ve sbírkách Městských muzeí v České Třebové, Letohradu, Ústí nad Orlicí a Žamberku, Zprávy České archeologické společnosti, Supplément 80. Praha.
2011b: Archeologické nálezy z jedné privátní sbírky, Archeologie ve středních Čechách 15/2, 999-1015.
2010-2011: Nový nález kultury se šňůrovou keramikou na Moravskotřebovsku, Moravskotřebovské vlastivědné listy 21, 2-3.
2012a: Neolitické a eneolitické osídlení severní části Boskovické brázdy, Archeologie ve středních Čechách 16, 29-126.
2012b: Nové halštatské sídliště v k. ú. Vysoké Mýto, Archeologie východních Čech 2011/1, 75-80.
2012c: Raně středověké archeologické nálezy z k. ú. Říkovice (okr. Svitavy), Archeologie východních Čech 2011/1, 100-109.
2012d: Přehled archeologických akcí Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě za léta 2008-2009, Archeologie východních Čech 2011/1, 137-153.
2012e: Drobné záchranné výzkumy Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě v letech 2008-2009, Archeologie východních Čech 2011/1, 154-161.
2012f: Středověké nálezy z k. ú. České Heřmanice (okr. Ústí nad Orlicí), Archeologie východních Čech 2011/2, 95-98.
2012g: Vrcholně středověké opevnění v k. ú. Výprachtice, Archaeologia historica 37, 469-476.
2012h: Kladky – neznámé hradiště na severozápadní Moravě. Možnosti detektorového průzkumu v archeologii, Památky archeologické CIII, 233-272.
2013a: Archeologické nálezy z jedné privátní sbírky II, Archeologie ve středních Čechách 17/1, 315-331.
2013b: Intaktní vrcholně středověká situace z Damníkova na Lanškrounsku, Archeologie východních Čech 3/2012, 165-171.
2013c: Drobné záchranné výzkumy Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě v letech 2010-2011, Archeologie východních Čech 3/2012, 172-184.
2013d: Drobné záchranné archeologické výzkumy v hisotrickém centru Vysokého Mýta v letech 2007-2012, Archeologie východních Čech 3/2012, 185-204.
2013e: Přehled archeologických akcí Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě v letech 2010-2011, Archeologie východních Čech 3/2013, 249-257.
2013f: Průzkum polohy Háj u Luže s relikty úvozových cest, Archaeologia historica 38, 705-729.
2014a: Nový bronzový depot od Rabštejnské Lhoty, Archeologie východních Čech 4/2012, 65-72.
2014b: Přehled archeologických akcí Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě v roce 2012, Archeologie východních Čech 4/2012, 235-240.
2014c: Spony z doby římské ze severní části Boskovické brázdy, Archeologické rozhledy LXVI, 704-730.
2014d: Výzkum středověké jímky na Palackého náměstí v Jevíčku, Archeologie východních Čech 5/2013, 112-147.
2014e: Drobné záchranné výzkumy Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě v roce 2012, Archeologie východních Čech 5/2013, 183-204.
2014f: Skleněné artefakty protohistorického období z pomezí Čech a Moravy. In: Komoróczy, B. (ed.): Sociální diferenciace barbarských komunit ve světle nových hrobových, sídlištních a sběrových nálezů (Archeologie barbarů 2011), Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno. Brno, 101-110.
2014g: Pravěk Svitavské brázdy a okolí. In: Čižmářová, J. – Venclová, N. – Březinová, G. (eds.): Moravské křižovatky. Střední Podunají mezi pravěkem a historií. Brno, 117-132.
2014i: Nástin nejstarších dějin Malé Hané, Historica Olomucensia, Supplementum II, 21-52.

1993: Archeologické nálezy na katastru Dolní a Horní Sloupnice (okr. Ústí nad Orlicí), Zpravodaj muzea v Hradci Králové 19, 20-28. (s V. Vokolkem)
1997: Nálezy získané do sbírek AO MVČ v letech 1996-97, Zpravodaj muzea v Hradci Králové 23, 3-27. (s V. Vokolkem)
2002: Pravěké osídlení. in: Nekuda, V. (ed.): Moravskotřebovsko, Svitavsko, Vlastivěda moravská, Brno, 115-124. (s A. Matějíčkovou)
2003: Archeologické nálezy zjištěné při výměně sloupů vysokého napětí v úseku Česká Třebová – Choceň, Zpravodaj muzea v Hradci Králové 29, 79-85. (s M. Cejpovou)
2003: Archeologické nálezy z Konicka ze sbírek Vlastivědného muzea v Olomouci, Zpravodaj Muzea Prostějovska v Prostějově 1-2/2003, 93-99. (s P. Šlézarem)
2006: Nález zlomku rukojeti naběračky-cedníku typu E160-161 z Plotišť nad Labem, Zpravodaj muzea v Hradci Králové 32, 99-105. (s J. Jílkem)
2007: Laténské osídlení Boskovicka, Pravěk NŘ – Supplementum 17. Brno, 11-86. 2008a: Laténské nálezy hrobového charakteru ze sbírek Orlického muzea v Chocni, Archeologie ve středních Čechách 12, 565-574. (spolu s M. Hlavou)
2008b: Nákončí z doby avarské z Kouřimska a byzantská přezka z Čech (?),Archeologie ve středních Čechách 12, 619-624. (spolu s N. Profantovou)
2008c: Doklad staroeneolitického sídliště ve Vysokém Mýtě-Průhonech (okr. Ústí nad Orlicí), Archeologie ve středních Čechách 12, 107-112. (spolu s M. Soukupem)
2008d: Raně středověké osídlení Malé Hané na pomezí Čech a Moravy, Přehled výzkumů 49, 133-164. (spolu s N. Profantovou)
2009: Nálezy mincí v areálu hradiště Rabouň u obce Doly (okr.
Chrudim), Numismatický sborník 23/2008, 231-234. (spolu s J. Militkým)
2009: Ke kontaktům mezi východními Čechami a Moravou v počátcích doby římské, in: Karwowski, M. - Droberjar, E. (Eds.): Archeologia Barbarzyńców 2008: powiązania i kontakty w świecie barbarzyńskim.
Materiały z IV Protohistorycznej Konferencji Sanok, 13-17 października
2008. Rzeszów 2009, 237-247. (spolu s E. Droberjarem)
2010: Archeologické nálezy v okolí Nových Hradů, Pomezí Čech, Moravy a Slezska 11, 195-209. (spolu s M. Hrubešem a M. Severou)
2010: Archeologický výzkum v lokalitě Vysoké Mýto - Mlýnský potok, okr. Ústí nad Orlicí, Archeololgie ve středních Čechách 14, 871-874. (spolu s M. Bekovou).
2010: Pravěké nálezy z hradního kopce v Potštejně, okr. Rychnov nad Kněžnou, Archeologie ve středních Čehách 15, 301-305. (spolu s T. Bekem)
2011: Nález měděné eneolitické sekery s Nových Sídel, okr. Svitavy, Archeologie ve středních Čechách 15/2, 767-769. (spolu s P. Halouskou)
2011: Nové žárové pohřebiště z doby římské v Jevíčku-Předměstí, okr. Svitavy, in: Droberjar, E. (ed.): Archeologie barabarů 2010: hroby a pohřebiště Germánů mezi Labem a Dunajem, Studia Archaeologica Suebica I. Olomouc, 23-38. (spolu s E. Droberjarem)
2011b: Hromadný nález pražských grošů Václava II. a Jana Lucemburského z Ústí nad Orlicí, Numismatický sborník 25/2010, 155-156. (spolu s J. Militkým)
2011c: Nález uherského dukátu Ladislava V. v Českých Libchavách (okr. Ústí nad Orlicí, Numismatický sborník 25/2010, 169-170. (spolu s J. Militkým)
2012: Hromadný nález pražských grošů Václava II. z Oucmanic (okr. Ústí nad Orlicí), Numismatický sborník 26/2011, 138-142. (spolu s J. Militkým)
2012: Soubor kovových předmětů z dosud neznámé lokality na Litomyšlsku, Archeologické rozhledy LXIV, 89-128. (spolu s P. Žákovským)
2012: Hromadný nález pražských grošů Václava II. z Oucmanic (okr. Ústí nad Orlicí), Numismatický sborník 26/2011, 138-142. (Spolu s J. Militkým)
2012: Nové laténské metalické nálezy z východních Čech a severozápadní Moravy. In: Březinová, G. – Varsík, V. (eds.): Archeológia na prahu histórie. K životnému jubileu Karola Pietu, Archaeeologica Slovaca Monographiae IV. Nitra, 439-442. (spolu s T. Mangelem)
2012: Zlacený vrchlík z Bošína (okr. Ústí nad Orlicí) a problém dokladů přítomnosti raně středověké elity ve východních Čechách. In.: Doležel, J. – Wihoda, M. (edd.): Mezi raným a vrcholným středověkem. Pavlu Kouřilovi k šedesátým narozeninám přátelé, kolegové a žáci. Brno, 197-207. (spolu s N. Profantovou)
2013: Bronzová jehlice z Rabštejnské Lhoty, Archeologie východních Čech 3/2012, 153-157 (spolu s J. Musilem)
2013: Neznámé sídliště ze střední doby hradištní z Lozic, okr. Chrudim, Archeologie ve středních Čechách 17/2, 731-743. (spolu s J. Musilem a J. Kuchynkou)
2014: Časně eneolitické sídliště v Cerekvici nad Loučnou, Archeologie východních Čech – supplementum 1, Sborník k poctě Jiřího Kalfersta, Hradec Králové, 323-334. (spolu s P. Šídou)
2014: Pozdně paleolitická stanice z Bohuňovic na Litomyšlsku, Archeologické rozhledy LXVI, 67-93. (spolu s M. Moníkem)
2014: Tři drobné hromadné nálezy pražských grošů ze Svitavska, Numismatický sborník 28/1, 144-148. (spolu s O. Černohorským)
2014: Hradiště u Vrážného a jeho význam v kontextu sítě starých cest, Archaeologia historica 39, 549-561.
2014: Nález hromového klínu v Panoším Újezdu na Rakovnicku, Archeologie ve středních Čechách 18, 901-902. (spolu s P. Kašparem)

Realizované výstavy v Regionálním muzeu ve Vysokém Mýtě
Na cestě k městu - výstava o lokalitě Tisová - Staré Mýto , 2006 (spoluautorství, ve spolupráci s Muzeem východních Čech v Hradci Králové)

Konference a semináře
organizování konferencí Detektory kovů v archeologii I-IV (2006-2010) ve spolupráci s Archeologickým ústavem AV ČR v Praze

Zdroj: www.muzeum-myto.cz/

**********************************************************************************************

Kateřina Tučková

Kateřina Tučková se narodila v roce 1980 v Brně. Vyrůstala v jihomoravské vesnici Moutnice, která zůstala téměř nezasažena minulým režimem a udržela si silné sepětí s církví, hospodářským životem i přírodou. Toto prostředí se stalo zásadním inspiračním zdrojem pro Kateřininu tvorbu a je i neopomenutelnou součástí knihy Vyhnání Gerty Schnirch.

Později se už jen s matkou a sestrou přestěhovala do Kuřimi. Vystudovala gymnázium na třídě Kapitána Jaroše v Brně a poté dějiny umění a český jazyk a literaturu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.
V roce 2001 se nastěhovala do bytu v centru Brna, na ulici s dlouhou a strastiplnou historií – v květnu roku 1945 odtamtud byly vyhnány německé rodiny a zařazeny do takzvaného brněnského pochodu smrti. Právě toto zjištění ji později inspirovalo k napsání románu o brněnské Němce Gertě.

Už při studiu začala Kateřina Tučková organizovat výstavy svých vrstevníků a v roce 2004 založila projekt ARSkontakt – každoročně se opakující konfrontační výstavu s udílením Ceny ARSkontakt, která je určena k podpoře tvorby mladých malířů. Od roku 2006 pracovala jako kurátorka brněnské neziskové galerie zaměřené na prezentaci tvorby nejmladší generace výtvarníků; nyní je nezávislou kurátorkou. Věnuje se především větším kurátorským projektům s přesahem do zahraničí; jejím zatím největším dílem byla realizace výstavy Transfer v galerii Whitebox v Mnichově a v České národní budově v New Yorku, dále putovní výstava Our House Is Your House uváděná v Drážďanech a v Mnichově a další projekty, o nichž můžete získat více informací na adrese www.arskontakt.org.

V současné době je doktorandkou Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Specializuje se na české umění druhé poloviny dvacátého století, především na problematiku tvůrčích skupin, v jejímž rámci píše disertační práci o Skupině Radar.

Je autorkou řady odborných publikací z oblasti umění (Nová trpělivost: Hranice ustupují, 2007, Slovem i obrazem, 2008nebo Normální malba, 2009a dalších). V řadě z nich propojuje své odborné zkušenosti s literární tvorbou – kniha Můj otec Kamil Lhoták je beletrizovaným životopisem malíře Kamila Lhotáka nahlíženého očima vlastního syna (vydalo Nakladatelství Vltavín, 2008). Je autorkou monografie o spisovatelce Věře Sládkové – Věra Sládková, prozaické dílo (vydalo Nakladatelství Vltavín, 2009).    

Beletristicky debutovala v časopise Tvar v roce 2003, povídky publikovala v časopisech Netřesk, Tvar, Literární noviny a Weles. Povídka Poslední večer byla zařazena do Čítanky současné české ženské povídky Ty, která píšeš (vydalo nakladatelství Artes Liberales, 2008).

Její knižní prvotinou se stala novela Montespaniáda (vydalo nakladatelství Větrné mlýny, 2006), ale teprve svou druhou knihou, románem Vyhnání Gerty Schnirch (vydalo nakladatelství Host, 2009), upoutala pozornost širší veřejnosti. Byla za ni nominována na Cenu Jiřího Ortena a Cenu Josefa Škvoreckého. Nakonec získala čtenářskou cenu Magnesia Litera za rok 2010. Ve své třetí knize nazvané Žítkovské bohyně (nakladatelství Host, 2012) se pak znovu zaměřila na českou historii. Zachytila v ní příběh výjimečného rodu léčitelek z oblasti Bílých Karpat. Tento rod žijící dodnes na jižní Moravě přežil čarodějnické procesy v sedmnáctém století, útlak církví a soudy během devatenáctého století i dobu protektorátní totality, ale nakonec byl zdevastován komunistickým režimem.

Kateřina Tučková žije v Praze a v Brně.

zdroj: www.katerina-tuckova.cz/zivotopis.html

 

V naší knihovně si v současné době můžete vypůjčit tyto knihy uvedené spisovatelky:

Vyhnání Gerty Schnirch

Žítkovské bohyně

***************************************************************************************************

Michal Viewegh

Narodil se 31. března 1962 v Praze. Je autorem společenských románů a parodických próz. Ve své tvorbě využívá postmoderních postupů.

Viewegh pochází z rodiny inženýra chemie, jeho matka je právnička. Po maturitě na gymnáziu v Benešově, krátkém studiu na VŠE a několika příležitostných zaměstnáních vystudoval na FF UK v Praze češtinu a pedagogiku. Učil na Základní škole ve Zbraslavi. Od roku 1993 byl redaktorem nakladatelství Český spisovatel. Roku 1995 se stal spisovatelem z povolání.
 

Dílo Michala Viewegha

Vieweghova díla se vyznačují epičností, prolínáním komediálních a tragických momentů, častými citacemi, relativizací vyprávění prostřednictvím různých pohledů a verzí. Jeho tvorba byla často zfilmována.

 

V naší knihovně si v současné době můžete vypůjčit tyto knihy uvedeného spisovatele:

 

Výchova dívek v Čechách

Zapisovatelé otcovský lásky

Vybíjená

Případ nevěrné Kláry

Andělé všedního dne

Román pro muže

 

Zdroj: www.spisovatele.cz

 

*********************************************************************************************************

Jo Nesbø

( nar.1960 v Oslu), současný norský spisovatel a hudebník, původním vzděláním ekonom a finanční analytik, zpočátku pracoval jako makléř a novinář.

V roce 1997 odstartoval jeho literární dráhu kriminální román Flaggermusmannen (Netopýří muž), první detektivka, v níž vystupuje osobitý a nekonvenční kriminalista Harry Hole. Svému autorovi přinesla kniha okamžitě obrovský úspěch, Nesbø za ni obdržel Rivertonprisen, cenu udělovanou Klubem Riverton za nejlepší literární či dramatický počin s kriminální tematikou, a Glasnøkkelen, Skleněný klíč, skandinávskou cenu za nejlepší kriminální román.

Následovaly další knihy s Harrym Holem v hlavní roli, 1998 Kakerlakkene (Švábi), 2000 Rødstrupe (Červenka), 2002 Sorgenfri (Bezstarostná, česky vyšlo jako Nemesis), 2003 Marekors (Pentagram), 2005 Frelseren (Spasitel), 2007 Snømannen (Sněhulák), 2009 Panserhjerte (Pancéřové srdce) a 2011 Gjenferd (Přízrak).

V roce 2008 publikoval Nesbø další kriminální román s novým hlavním představitelem Rogerem Brownem, který vyšel pod názvem Hodejegerne (Lovci hlav). Jo Nesbø píše také humorné knížky pro děti, v nichž vystupuje jako hlavní postava doktor Proktor: 2007 Doktor Proktors prompepulver (Prdicí prášek doktora Proktora), 2008 Doktor Proktors tidsbadekar (Doktor Proktor a vana času), 2010 Doktor Proktor og verdens undergang, kanskje (Doktor Proktor a zánik světa, možná).

Za své kriminální romány získal Jo Nesbø kromě výše zmíněných cen řadu dalších literárních ocenění. Celkem byly jeho knihy přeloženy již do 35 jazyků a vyšly ve 140 zemích světa. Jen ve čtyřapůlmilionovém Norsku se jich doposud prodalo jeden a půl milionu.


Zdroj: www.spisovatele.cz